Helena Fuchsová, rozená Helena Dziurová (3. června 1965 v Táboře) je bývalá česká sportovkyně-atletka, běžkyně, která se nejvíce proslavila na tratích v běhu na 400 a 800 metrů. Závodila za PSK Olymp Praha.

13. Září 2017
HESU KEMP
Sportovní kemp HESU podzim: 19. - 22. 10. 2017Čt, Říj 19, 201715:00  Ne, Říj ...

13. Září 2017
tréninky dětí
 v pondělí tréninky dětí atletika          v úterý ...

17. Července 2017
NĚCO MÁLO O MĚ NAPSALI
Helena FuchsováTOPICS:Helena Fuchsová; POSTED BY: ROSDAN NOVEMBER 3, 2015 ...

21. Června 2017
SETKÁNÍ V ČÁSLAVI
Setkání v Čáslavi s Lídou Formanovou a Naďou Koštovalovou naše štafeta ...

7. Června 2017
CAROLLINUM
  byla jsem pozvána na párty od firmy Carollinum, od Tamary Kotvalové ...

20. Května 2017
PAŘÍŽ MS V HOKEJI 2017/FOTKY
pár fotek z MS 2017 -neskutečný zážitek,  rozhodčí se stali mými přáteli , ...

3. Března 2017
VÝSTAVA V GALERII U ZLATÉHO KOHOUTA
VÝSTAVA GALERIE  U ZLATÉHO KOHOUTA 5.3. OD 17.00 2017 VYSTAVUJI ZDE 3 OBRAZY  ...

27. Ledna 2017
GAIA CERVIKEL
moje kamarádka je z Turecka , z Istanbulu a pravidelně dojíždí na rehabilitaci ...

25. Ledna 2017
Beseda s Helenou Fuchsovou
         Ve středu dne 18. ledna 2017 si přijela do naší školy ...

20. Prosince 2016
HESU KEMP SUŠICE
   HESU KEMP V SUŠICI ŘÍJEN 2016     ...

3. Listopadu 2016
HALLELUJAH
   [OFFICIAL VIDEO] Hallelujah - Pentatonix A PENTATONIX CHRISTMAS OUT ...

14. Října 2016
POHÁDKA PRO EMU
 FILM  POHÁDKA PRO EMU A ZDE JE KLIP OD MICHALA HRŮZY     Michal ...

7. Dubna 2016
HOST DO DOMU
„Práce pošťačky mě bavila,“ říká olympionička Helena Fuchsová. „Být na vzduchu ...

3. Února 2016
BASKETBALOVÉ NADĚJE
 Opět pro vás máme foto pozdravy z Kempu basketbalových nadějí. Tentokrát pro ...

15. Října 2015
ČTI DOMA WWW.CTIDOMA.CZ
Sport mi dal vůli vstát a pokračovat, když jsem padla na hubu,“ rozhovor s ...

19. Června 2015
Jiří Novotný
Atletické tréninky s Helenou Fuchsovou 

4. Sprna 2015
HOKEJOVÝ SEMINÁŘ NYMBURK
Rozhodčí se učili i od stříbrné atletky04.08.2015, 13:20 | ČSLHI letos se ...

2. Dubna 2015
Trénink Tadeáš Hejda
Trénink s tadeášem Hejdou   https://youtu.be/bQKyhA5-N78

26. Září 2014
ZDRAVÍ KTERÉ CHUTNÁ
Cesta od začátku pronikání do tajů moudrostičínské dietetiky až k servírování ...

26. Září 2014
DOVOLENÁ -OSTROV GOZO
DOVOLENÁ NA GOZU BYLA FANTASTICKÁ A ZDE JE PÁR INFORMACÍ O OSTROVĚ Gozo, ...

3. Července 2014
Triatlon ME Rakousko
http://www.youtube.com/watch?v=Aq_pQFzrcN4&feature=em-upload_owner   ...

26. Prosince 2012
Pachelbel Canon in D Major fantastic version, classical music ...
    Nádherná skladba pro Vás k poslechu. Tato skladbu mám moc ...

27. Února 2014
VÝŽIVA PODLE 5 PRVKŮ
PĚT ELEMENTŮ Energetický kruh života a prevence zdraví, podle tradiční čínské ...

12. Února 2014
NOČNÍ MIKROFORUM
 NOČNÍ MIKROFORUM -ROZHOVOR    POKUD MÁTE CHUŤ SI POSLECHNOIT POVÍDÁNÍ ...

8. Října 2013
HRUDNÍ A BEDERNÍ PÁTEŘ A SOUVISLOSTI S BOLESTMI
HRUDNÍ PÁTEŘ A SOUVISLOSTI BOLESTÍ   Obratel TH 1 -- bolesti brnění v ...

25. Září 2013
KRČNÍ PÁTEŘ
  KAŽDÝ DEN ZDE NAPÍŠI SOUVISLOTI NEMOCÍ U KRČNÍ , HRUDNÍ A BEDERNÍ PÁTEŘE    ...

30. Března 2013
GAIA -HOME DESIGN
MĚLA JSEM TU ČEST POMOCI JEDNÉ ZAJÍMAVÉ ŽENĚ, KTERÁ JE ZNÁMÁ JAKO HOME ...

14. Března 2013
ANALOGIE ANEB OBDOBY V ČÁSTECH TĚLA
ANALOGIE NEBOLI OBDOBY V ČÁSTECH TĚLA   ORGÁNY MAJÍ ANALOGICKÉ ...

8. Října 2012
Naslouchej svému tělu
  Proč naslouchat svému tělu?   Naučíme se správně poznávat co ...

7. Sprna 2012
OH 2000 Sydney
 Takto vypadal můj běh na OH v Sydney-připravovala jsem se na 400 m a jelikož ...

24. Března 2012
Posturální a fázicky systém
vztah posturáiního a fázického systému Důsledky svalové nerovnováhy - kloubní ...

  • Titulní strana
  • Biografie
  • Týdeník
  • Služby
  • Galerie
  • Partneři
  • E-shop
  • Objednejte se
  • Kontakty
  • Cesta: HF » Týdeník » 6/2014 » «zpět

  • 3/2011
  • 4/2011
  • 10/2011
  • 3/2012
  • 12/2012
  • 12/13/2012
  • 2/2013
  • 3/2013
  • 4/2013
  • 5/2013
  • 6/2013
  • 7/2013
  • 1/1/2014
  • 3Ú2014
  • 4/2014
  • 5/2014
  • 6/2014
  • 2/2015
  • 3/2015
  • 4/2015
  • 5/2015
  • 3/2016
  • 1/2017
  • 6/2014

     

     Vnitřní řeč

     

    „V tomhle bazéně nikdy nezaplavu osobák!“ (po průměrném závodě). „Už to vidím, jak mi v depu spadne přilba, nikdy se mi to nedaří, klepou se mi ruce, když jsem takhle nervózní“ (triatlonista před závodem, ve kterém mu v depu dvakrát spadla přilba)…

    Jistě jste už něco takového mnohokrát slyšeli, možná se vám podobné myšlenky také někdy honí hlavou. Napadá vás, že „tohle“ není zrovna nejlepší a k dobrému výkonu to asi moc nepřispívá? Máte pravdu. Některé vaše myšlenky a pocity vás mohou porazit!

     

    Vnitřní řeč

    Pokaždé, když o sobě přemýšlíte, používáte slova, jakousi vnitřní řeč (jen si to zkuste, myslet na sebe beze slov!). Ta vám také umožňuje, aby jste v mysli hovořili sami k sobě – a to není bezvýznamné. Utváříte tím sami sebe, svůj postoj ke světu, k různým situacím, hodnotíte své schopnosti v těchto situacích, hodnotíte význam, který pro vás mají („to byl na mě moc těžký závod, už nikdy podobný nepojedu, nemám na to a cítím se trapně, když dobíhám mezi posledními…“). Vnitřní řeč také používáte ve formě jakýchsi sebeinstrukcí („vydrž to!“ „tohle se ti nepovede, nech to být!…“). To, jak k sobě hovoříte, pak přímo ovlivňuje vaše emoce a ty zase ovlivňují vaše budoucí jednání.

    Proto to ve skutečnosti nejsou těžké podmínky závodu, které vás porazí. Porazí vás vaše vlastní hodnocení závodu jako těžkého, sebe jako neschopného udržet natrénované tempo… Náročný trénink neodplavete kvalitně, pokud si budete myslet = říkat: „tohle nevydržím, to je hrůza, už v polovině mě to přestane bavit…“ Existuje pro to pojem „sebenaplňující se proroctví“ a platí ve všech oblastech života. Pracuje na principu vyvolání úzkosti, deprese a sebepodceňování.

    Vnitřní řeč a  sebeinstrukce mohou být samozřejmě také pozitivní a ještě lépe, negativní vnitřní řeč můžete změnit v pozitivní a použít ji ke zlepšení výkonu.

     

    Vítěz nemyslí na nic

    Pokud se zeptáte těch nejlepších, na co myslí při závodě, odpoví vám, že na nic. „Říkám si jen: „Ruce!“ „Dotáhni!“ „Dýchej!“ Ve skutečnosti samozřejmě myslí, ale spíše na nevědomé úrovni, automaticky. Nemohou si dovolit nechat se rozptylovat negativními či hodnotícími myšlenkami. Vědí, kdy je ten správný čas pro analýzu výkonu. Umí (ale spíše se to naučili) vnímat věci tak, jak opravdu jsou. Nemají tendenci se shazovat, pokud se jim věci nedaří, ale naopak se dokáží ujistit o tom, že mají všechny předpoklady k úspěchu, jen musí trénovat tvrději. Naučili se získat kontrolu nad svými myšlenkami, umí přemýšlet racionálně, konstruktivně a přiměřeně v jakékoliv těžké situaci v závodě nebo v tréninku (a také před ním a po něm!).

     

    První krok ke změně

    Pokud se chcete naučit myslet jako vítěz, prvním krokem je začít si uvědomovat své myšlenky. Musíte umět rozpoznat, proč, jak a kdy myslíte negativně nebo chybně. Není to lehké, protože jste na svůj způsob myšlení jaksi „zvyklí,“ ale již tento krok vás posune na úroveň „myslících závodníků.“

    Negativní vnitřní řeč a automatické vybavování různých destruktivních myšlenek vychází z některých „chybných způsobů myšlení.“ Vytváříte si je již od dětství, jsou jakýmsi souborem předpokladů o tom, jaký jsem, jaký je svět kolem mě a co od něj mohu očekávat.

    Bohužel nikdo z nás není od přírody nadán schopností myslet naprosto logicky a tak si každý z vás z nejrůznějších důvodů nějaký ten „destruktivní způsob myšlení“ vytvoří. Jak sami uvidíte, jsou naprosto běžné. Ovlivňují však nesprávným způsobem zaměření vaší pozornosti i to, jak si vybíráte a zpracováváte informace, proto by jste se měli snažit proti nim bojovat. Lze je porazit jejich vlastní zbraní – myšlením (ale tentokrát logickým!). Seznamte se s jejich „Top Ten“ i se stručnými poznámkami o tom, jak se těmto způsobům myšlení bránit.

    Všiměte si, a zvláště pokud jste trenér, který podobné způsoby myšlení rozpozná u svého svěřence, že obranou není postoj: „je to blbost, nech toho.“ Je opravdu třeba použít logiku. Pro trenéra je toto jedna z nejlepších možností, jak účinně, PSYCHOLOGICKY, pomoci závodníkovi.

     

    1.      Nadměrná generalizace

    Z jediné události vyvozujete dalekosáhlé závěry. „Stalo se to, a proto se to stane vždycky.“ „V tomhle bazéně už nikdy dobře nezaplavu.“

    Obrana: Zaměřte se na reálná fakta. Kolik informací je třeba k tomu, aby jste si mohli udělat takovýto závěr? Dávejte si pozor na absolutní závěry týkající se budoucnosti. Pamatujte na sebenaplňující se proroctví!

     

    2.      Černobílé myšlení

    Máte tendenci vidět věci a situace pouze dvěma způsoby: dobré nebo špatné, černé nebo bílé, všechno nebo nic. „Ten závod se mi nepovedl úplně dokonale, to znamená, že nestál vůbec za nic… trénink byl absolutně zbytečný.“

    Obrana: Věci takhle opravdu nefungují! Vyvarujte se jednoznačných soudů, zařazování věcí do vymezených kategorií a myšlení v extrémech. Snažte se najít různé významy a vysvětlení každé situace. Zeptejte se na názor druhých.

     

    3.      Zkreslený výběr faktů

    Jste připraveni vzít v úvahu pouze ta fakta, která se vám hodí a „potvrzují“ vaše přesvědčení.

    „Filtrujete“ skutečnost, zužujete pohled na věci a situace. Klasické uplatnění zkresleného výběru faktů je v různých předsudcích a předpovědích. „Trenér mi vytkl tuto chybu, i když mě jinak pochválil – myslí si, že to nestojí za nic…“

    Obrana: Uvědomte si své filtry – neexistuje pouze váš názor na věc, hledejte alternativy, potvrzujte si své předpoklady u těch, kterých se to týká.

     

    4.      Katastrofické myšlení

    Vaše myšlení se vždy zaměřuje na tu nejhorší možnou věc, která by se v dané situaci mohla stát. Představa katastrofy ve vás vyvolává silnou emocionální odpověď – strach, obavy a sebeobviňování. Jste pesimista.

    Obrana: Udělejte POCTIVÝ odhad situace – jaká opravdu je pravděpodobnost, že se to takhle stane. Pak se na situaci co nejlépe připravte. Jinou možností je pokusit se tu nejhorší předpověď ještě vylepšit – důkladně přehnat až tak, že bude směšná. „Trémou se mi budou tak klepat nohy, že se těmi vibracemi zavrtám půl metru do bahna na břehu a nepodaří se mi vůbec odstartovat.“

     

    5.      Vztahovačnost

    Myslíte si, že všechno, co ostatní dělají nebo říkají, se týká vás. Vztahujete na sebe náhodné události a přebíráte odpovědnost za něco, co jste ve skutečnosti nemohli ovlivnit. „Kdybych nebyl tak nemožný, vyhráli bychom ligu.“ „Trenér je naštvaný, je to určitě moje vina.“

    Obrana: Přesvědčte se, že nemáte pravdu – zeptejte se trenéra, proč je naštvaný. VY opravdu NEJSTE tak DULEŽITÍ, aby jste mohli za všechno.

     

     

     

     

    6.      Argumentace emocemi

    Myslíte podle toho, jak cítíte. „Cítím se přetížený a bezmocný. Proto není možné, abych své problémy vyřešil.“ „Mám strach, a proto jsem špatně připraven na výkon.“

    Obrana: Naučte se rozumět svým emocím, buďte k nim skeptičtí, zvláště k jejich významu – nebývá správný. Zde platí: „dvakrát měř, jednou řež.“

     

    7.      Obviňování (se)

    Pokud se něco nedaří, nejste za to zodpovědní vy, to oni, nebo okolnosti… NEBO Všechno je vaše vina, máte potřebu se omlouvat za všechno, co je špatně.

    Obrana: Uvědomte si, že za své jednání jste odpovědní jen vy sami. Odpovězte si poctivě a pečlivě na otázku: „Jak jsem na tohle přišel?“

     

    8.      Čtení myšlenek

    Na základě vnějších projevů usuzujete, co si druzí myslí. „Potkal mě na závodech a nevšiml si mě – určitě se na mě zlobí a nechce se mnou mluvit.“ V tom, jak si vysvětlujete myšlení druhých, se odrážejí hlavně vaše vlastní myšlenky, pocity a motivy.

    Obrana: To, co jste si myslel v určité situaci vy, si určitě nebude myslet každý. Vyvarujte se dělání takovýchto závěrů a nebude vám zbytečně smutno.

     

    9.      „Bychy a musy“

    Přesně víte, co „by jste měli“ udělat a co „musíte“ udělat, jen toho máte někdy trochu moc, cítíte, že nestíháte a že jste proto špatní, horší než všichni ostatní, kteří to viditelně zvládají v pohodě.

    Obrana: Občas přehodnoťte své plány a upřímně se zamyslete nad tím, co opravdu CHCETE.

     

    10.  „Víra ve spravedlnost světa“

    Myslíte si, že svět je naprosto spravedlivý. Každý má nárok na spravedlivé jednání. „Spravedlivé se stalo pohodlným převlekem pro vaše osobní preference, potřeby a přání (vzpomeňte si například na sestavování štafet).

    Obrana: Uvědomte si, je že rozdíl mezi situací, která se vám zdá spravedlivá a situací, která je nejlepším řešením pro všechny zúčastněné.

     

    To, o čem přemýšlíte, má opravdu moc změnit vaše emoce, prožívání a tím i chování. Znamená to ovšem, že vnitřní řečí můžete ovlivnit vaše emoce a chování i v pozitivním směru a svůj sportovní výkon zlepšit!

     

    Sebeinstrukce

    Sebeinstrukce jsou nejjednodušším způsobem, jak lze vnitřní řeč použít. Třeba na zvýšení koncentrace nebo zaměření pozornosti na klíčový moment techniky. Sebeinstrukce jsou krátké větičky, které si opakujete v přesně stanovené situaci. "Loket vysoko!" "Dotáhnout!" "Agresivně!" "Jdu do toho!" "Jsem připravená!" "Zasloužím si vyhrát!" "Teď, roztoč to!" Opravdu pomáhají - soustředíte se na to, na co chcete. Zkuste se zeptat, vyspělí závodníci je používají, i když o tom třeba ani neuvažují. Sebeinstrukce by jste si měli vymyslet sami (mají přece pomoci VÁM), důkladně je promyslet a nepřehnat to s jejich množstvím, aby jste se "nepřeanalyzovali."Čím vyspělejší závodník, tím méně a kratších by mělo být instrukcí a jejich zaměření by mělo od techniky postupovat k taktice. Měly by být formulovány pozitivně: "Hlava rovně!" místo "Neotáčej tu hlavu!" Když si nějakou instrukci vymyslíte, vyzkoušejte si nejprve její užitečnost, správnost - prostě to, jak vám sedí, v tréninku. Používejte ji pravidelně, zautomatizuje se a nebudete na ni už muset myslet.  "Vítěz nemyslí na nic!"

    Techniky uvědomění a změny

    Sebeinstrukce využívají pozitivní síly vnitřní řeči, v určitých situacích pomáhají, ale nesnaží se změnit negativní myšlenky na pozitivní. To je daleko obtížnější.

    Je třeba, aby jste se naučili "inteligentně" vnímat svoji vnitřní řeč, zvlášť pokud nějak narušuje váš výkon. Rušivé myšlenky se objevují pravidelně, bez zřejmého důvodu - ale něco způsobují a nesou skrytá poselství. Vznikají lehce a těžce se jich zbavujete. Většinou si jich nejste vědomi a už vůbec si neuvědomujete, jak narušují váš výkon. Můžete se to ale pokusit zjistit podle našeho "návodu."

    Za prvé: Zamyslete se a napište si na list papíru odpovědi na následující otázky (klidně odpovědi několik dní vylepšujte):

    1. Když k sobě při tréninku nebo při závodě mluvím, co si obyčejně říkám, když mi to jde dobře a když mi to jde špatně?

    2. Jaké myšlenky mi procházejí hlavou, když si čtu obzvlášť těžký trénink, který mě čeká?

    3. Co si obyčejně říkám, když se sám sobě při tréninku vymlouvám z dělání něčeho, do čeho se mi nechce?

    4. Když používám vnitřní řeč, cítím, že si pomáhám k úspěchu, nebo k prohře a zklamání?

    5. Vím, že to, co říkám sám sobě, ovlivňuje můj výkon, protože...

    Za druhé: pusťe se podobným způsobem do závodů. Vzpomeňte si na nějaký důležitý závod, ve kterém jste výrazně uspěli a pak na takový, ve kterém jste totálně propadli. Opět si napište na papír odpovědi na 3 otázky (úspěch a propadák zvlášť):

    1. Jaké myšlenky (věty, slova) mě napadly před, během a po závodě (aspoň 3x3)?

    2. Co je způsobilo?

    3. Jak ovlivnily moje pocity a věci, které jsem udělal?

    Teď oba výtvory porovnejte. Pravděpodobně vidíte, že váš úspěšný závod doprovázely pozitivní, instruktivní a povzbuzující myšlenky, zatímco propadák byl spojen s negativními a úzkostnými myšlenkami.

    Objevujete nové věci a souvislosti. Dotáhněte to do konce! Zkuste si své myšlenky ke každému tréninku a závodu zapisovat do tréninkového deníku. Nechte si na ně dost místa a zaznamenávejte je poctivě - nevylepšujte je. Pište co nejdříve po skončení tréninku nebo závodu, dokud si na ně dokážete vzpomenout (na některé myšlenky zapomínáme téměř okamžitě - a rádi). Zajímavé by bylo, kdyby vás při závodě někdo natočil (včetně rozcvičení) a vy by jste si pak mohli záznam přehrát a přidat vlastní komentář - co jste cítili a jaké myšlenky vás napadaly. Samozřejmě celou výše popsanou práci můžete udělat společně s trenérem.

    Pokud se vám podaří zaznamenávat si myšlenky delší dobu, zjistíte, jak silnou pozitivní i negativní roli může vaše vnitřní řeč hrát v závodním i tréninkovém výkonu. Pak budete mít OPRAVDOVÝ a ÚČINNÝ důvod ke změně. Negativní myšlenky se dají změnit pomocí dvou technik: "zastavení negativních myšlenek" a "přerámování."

     

    STOP!

    Tuto techniku využijete především tehdy, pokud jste zjistili, že vám výkon ruší různé neodbytné myšlenky. Před závodem musíte neustále myslet na minulý neúspěch, hlavou se vám honí představy o tom, co by se mohlo stát (třeba i pěkně uhozené) - prostě přehnaně fantazírujete. Neužitečné fantazírování je i o tom, jak se stane zázrak a vyhrajete pohárový závod! Takovéto myšlenky vám ničí sebedůvěru, narušují pozornost, znemožňují koncentraci a ubírají energii přesně v tu dobu, kdy to nejméně potřebujete.

    Smyslem "stop" techniky je takové myšlenky zastavit. Jakmile si všimnete, že už zase myslíte na... (měli by jste to přesně vědět z předchozího "sebesledování"), řekněte si hlasitě "stop!" nebo si dejte jiný, hlasitý a "nenápadný" povel (tlesknutí, dupnutí, plácnutí do ramenou). "Stop" znamená "chytil jsem se při činu, říkám si něco, co bych neměl. Změním to na myšlenku, která bude vhodnější."

    Po povelu začněte myslet na něco konstruktivního nebo příjemného, co nesouvisí s předchozími myšlenkami. Měli by jste to mít připravené, můžete se například začít soustředit na přesný postup rozcvičení, přípravu věcí v depu, v průběhu závodu si můžete počítat tempa nebo se soustředit na techniku... Vymyslete si k tomu nějaké klíčové slovo ("stop, a začínám hlavou!").

    Tato technika opět potřebuje promyslet a hlavně vyžaduje trpělivost. Staré zvyky se mění pomalu, pokud vám to nepůjde hned, nevzdávejte se!

     

    Přerámování

    Tato technika  vám pomůže nechat negativní myšlenky pasivně projít myslí a nahradit je myšlenkami smysluplnějšími, pozitivními. Zkuste ke každé své negativní myšlence přiřadit nějakou pozitivní, takovou, která vás hodnotí realističtěji, dává vašemu problému jiný význam. Sestavte si písemný seznam a naučte se ho nazpaměť. Dále v textu máte pár běžných negativních tvrzení a pokusy o jejich změnu. Nechte se inspirovat.

    Pokud budete připraveni, dokážete se negativním myšlenkám bránit. Zastavíte je ("stop!") a nahradíte pozitivními. Po těžkém boji zvítězíte nad překážkami, které jste si před sebe sami vlastním myšlením postavili. Naučíte se myslet jako vítěz!

     

    Změna negativních myšlenek na pozitivní

     

    Negativní myšlenky:

    Na těchto závodem jsem omylem.

    Nechci zklamat trenéra.

    Vypadám/cítím se hrozně.

    Pořád dělám chyby.

    Jsem moc pomalý!

    Nechci, aby si o mě lidé mysleli, že se vychloubám nebo jsem domýšlivý.

    Co když udělám chybu a prohraju!

     

    Pozitivní myšlenky:

    Patřím sem a jsem dost dobrý.

    Věřím sám sobě a trenér věří mě.

    Vypadám a cítím se výborně!

    Funguju bezchybně!

    Jsem v kondici, rychlý a silný!

    To, co si druzí lidé myslí, je jen jejich věc.

    Je v pořádku dělat chyby. Poučím se z nich!

     

    Jsem nejlepší

    Jeden ze způsobů,kterým si můžete zvýšit sebevědomí:

    Prohlášení „Jsem nejlepší!“ často opakované Mohammedem Alim jistě k jeho vysokému sebevědomí přispívalo. Pomáhalo mu však i k překonávání nejrůznějších překážek, nepříjemností, bolesti spojené s tréninkem, nepřízně osudu, stalo se mu výzvou, motivací a závazkem. Podobná prohlášení týkající se toho, co potřebujete nebo chcete, pokud si je vytvoříte na míru, mají velkou sílu.

     

     

     

    Jak funguje „prohlášení“

    Prohlášení jsou krátké, precizně vypracované větičky, které vpravují do nevědomé mysli myšlenky, jež mají zlepšit sebevědomí a vést k pozitivnímu duševnímu rozpoložení. Směřují k přesně určenému cíli. Fungují na principu vnitřního dialogu – to, jak k sobě a o sobě hovoříte, totiž přímo ovlivňuje vaše emoce a ty zase ovlivňují vaše budoucí jednání. Prohlášení dokáže zasadit jakési myšlenkové semínko, které pomalu klíčí. Pokud budete očekávat, že se věci stanou tak, jak to vy chcete, tak se také stanou!

    Chcete se třeba v závodní sezóně cítit připraveni a přestat o sobě pochybovat – tušíte, že by vám to pomohlo k lepším výkonům. Zatím si nejste moc jisti, jestli to zvládnete, a tak je pro vás prohlášení „Věřím ve svou přípravu!“ dost odvážné. Napíšete si ho a umístíte na viditelné místo, aby jste si ho mohli denně opakovat – tím se vám v mysli dostane do popředí. Po nějakém čase zjistíte, že prohlášení začínáte brát jako důležitou součást víry v sebe sama a tím je pro vás snazší ho přijmout. Začínáte s ním souhlasit. Teď je pro vás důležité neváhat a udělat vše pro to, aby se naplnilo – trénujete s plným nasazením, vyhledáváte okolnosti a lidi, kteří vám pomohou vaši vizi naplnit…

     

    Jak prohlášení vytvořit

    Prohlášení by mělo být:

    a) Napsané: tím, že je napíšete, stanou se vaše myšlenky a sny konkrétnější. Napište si ho na kartičku, vyrobte si plakát,… a umístěte ho tak, aby na něj bylo vidět!

    b) Formulované pozitivně: neomezujte se tím, že se budete chtít pouze zbavit problémů („Nemám trému“), mysl má pak tendenci směřovat k negativním myšlenkám. Radši vytvořte něco, čeho chcete dosáhnout („Jsem klidný a připravený!“).

    c) Krátké a jasné: čím je kratší a precizněji orientované k cíli, tím je pro vás lehčí zaměřit se na ně. Množství slov a idejí v jednom prohlášení vás spíše zmate. Zkuste své nápady rozložit na části a vystihnout jádro nebo klíčovou myšlenku.

    d) Specifické: přinutí vás směřovat k jasnému výsledku. Určete si přesně, co je pro vás důležité a co opravdu chcete!

    e) Magnetické a dynamické: mělo by být silné, atraktivní a podnětné, záleží na výběru slov a formulaci. Čím více zasáhne vaše hluboko skryté pocity a přání nebo vás dojme až k slzám, tím větší úsilí k jeho naplnění ve vás vzbudí.

    f) V přítomném čase: formulované tak, jako by opravdu existovalo. Pokud je prohlášení vytvořeno v budoucím čase, má tendenci tam také zůstat. Potřebujete budoucnost vidět očima své mysli tak, jako by existovala už teď.

    g) Osobní: při jeho formulaci je nejlepší použít vlastní jméno a osobně se s ním identifikovat – dodá mu to působivosti.

    h) Zaměřené na změnu sebe sama: zapomeňte na to, že vaše problémy způsobuje někdo jiný, prohlášení by vám mělo pomoci poznat, že věci máte pod kontrolou VY. Nejúčinnějším a nejtrvalejším způsobem změny situace je změnit sám sebe!

    i) Ve vašich silách: musí být realizovatelné – to znamená přijatelné nejprve na nevědomé a pak i na vědomé úrovni. Jestliže je příliš náročné, mysl má sklony vymýšlet si překážky nebo omezit důvěru v jeho naplnění. Vytvářejte důvěru ve své prohlášení postupně a váš potenciál jako sportovce/člověka poroste!

     

    Prohlášení pro všechny

    Prohlášení lze samozřejmě použít i ve formě sloganů, které vyvěsíte třeba na bazéně – pro všechny, pro tým. Jeden příklad: „Vítězství neznamená všechno, ale úsilí vynaložené na jeho dosažení ano!“

    Prohlášení jsou nejužitečnější v situaci, kdy jsou podmínky k tréninku jakýmkoliv způsobem ztíženy nebo když sportovec trpí nějakými problémy (zranění, stagnace výkonnosti). Prohlášení mohou pomoci se s takovouto „výzvou“ poprat. Další inspiraci k použití prohlášení najdete dále v textu.

     

    Takže teď už stačí jen zapojit fantazii. Co si přejete, co opravdu chcete?...Hesla a prohlášení byla a jsou silným přesvědčovacím nástrojem, bohužel nejen ve sportu. Vy je ovšem můžete použít ve svůj prospěch!

     

    Dokážu to. Tuto situaci vždycky zvládám!

    Přeji si udělat to dobře!

    Jsem spokojen s úsilím, které vkládám do tréninku!

    Jsem úspěšný sportovec!

    Žiji pro tento okamžik!

    Dnešní den je nádherný!

    Problémy jsou pro mě výzvou!

    Mé tělo se rychle uzdravuje!

    Jsem svěží a plný energie!

    Jsem hrdá na svou ideální váhu!

    Jsem spokojená s úsilím, které vkládám do tréninku!

    Tvrdě pracuji na zlepšení svých předstartovních stavů!

    Ze svých závodních výkonů mám dobrý pocit!

    Den za dnem jsem lepší a lepší!

    Jsem připraven na tvrdý trénink, bez ohledu na nepříznivé okolnosti!

    Cítím se dobře!

    Na dnešním tréninku budu tvrdě pracovat, zavazuji se dosáhnout plánovaných časů!

    Dnešní trénink plavu na 100%!

    Mám plán, který funguje!

     

     ZÁVODNÍK 

     

    3 sekundy před startem

     

    Závodník, který má nejkratší reakční čas, nejrychlejší start v závodě na 50 metrů, nemusí

    být vždy první v cíli. Přesto se dá říci, že vysoká rychlost reakce je u špičkových sprinterů pravidlem, a že je vedle vrozených předpokladů výsledkem speciálního tréninku. Co je vlastně psychologickou podstatou rychlé reakce a jak se dá zlepšovat?

     

    Pozornost jako základ

    Pozornost se od ostatních poznávacích procesů liší tím, že ve vědomí člověka nevytváří nic nového. Spíše organizuje naše poznávání, vybírá to, co chceme poznávat. Má tři úrovně, které bývají označovány jako druhy pozornosti: První je posturální pozornost, která se projevuje jako jakési nastražení, střeh, bdělost nebo pohotovost. Je spojena s psychickým a svalovým napětím, s tím, že něco neurčitého, ale pro nás významného, očekáváme, přejeme si to, nebo se toho bojíme. Doprovází většinu sportovních aktivit, zvláště typická je pro sportovní hry, úpoly a činnosti v labilních polohách. Druhá, bezděčná pozornost, je založena na vrozeném reflexu, který nutí člověka orientovat se v novém prostředí, okamžitě věnovat pozornost novým, zvláštním nebo silně působícím podnětům. Ve sportu působí většinou rušivě. Třetím druhem je pozornost záměrná. Je řízena naší vůlí, víme jak a čeho chceme dosáhnout. Záměrné lidské činnosti včetně sportovních se bez ní neobejdou.

     

    Koncentrace

    Koncentrace je pro naše účely, to znamená rychlou rekci, nejzákladnější vlastností pozornosti. Znamená soustředění pozornosti na omezený okruh objektů. Je řízena z malé oblasti našeho mozku, a pokud mají zároveň probíhat i jiné činnosti, řízené z jiných oblastí, musí být automatizované. Představte si, že se snažíte přesně v běhu přihrát spoluhráči v basketbalu, rozhodně pro vás musí být automatický běh i to, že neuděláte před odhodem víc než tři kroky. Pokud se chcete soustředit na nácvik co nejrychlejší startovní reakce, musíte automaticky zvládat samotný skok, aby jste se nerozptylovali tím, jak dát ruce, kdy pokrčit nohy...

    Dalšími vlastnostmi pozornosti jsou rozsah, intenzita, rozdělení a stálost pozornosti. Rozsah pozornosti souvisí s koncentrací, čím méně je objektů, na něž je pozornost soustředěna, tím je koncentrace vyšší. Různé sporty vyžadují různý rozsah pozornosti, například při střelbě je rozsah pozornosti nevelký a koncentrace značná, ve sportovních hrách je nezbytný rozsah velký a koncentrace tím pádem menší. Plavání rozvíjí rozsah pozornosti minimálně, koncentrace na vlastní pohyby by proto měla být vysoká.

    Intenzita pozornosti se projevuje jako zaujatost činností, člověk jako by "nic jiného neviděl ani neslyšel." Velmi intenzivní pozornost ovšem nejde udržet dlouho, za chvíli dochází ke vzniku únavy. Schopnost dlouhého intenzivního zaměření pozornosti se nazývá tenacita. Tato schopnost je potřebná například pro automobilové závodníky nebo cyklisty při jízdě v pelotonu.

    Rozdělení pozornosti na několik rozdílných činností je důležité zejména pro hráče. Dříve byli psychologové toho názoru, že mozek neustále přepojuje pozornost z činnosti na činnost, dnes se mluví o takzvaném limitu pozornosti. Ten je u každého jiný a tak každý zvládne najednou dělat jen tolik činností, kolik se mu "vejde do limitu." Rozdělení pozornosti se dá naučit, tréninkem získaná zběhlost v určitých činnostech a automatizace řady jiných umožňuje sportovci pozornost rozdělit účinněji.

    Stálost pozornosti je určována časem, po který se udržuje koncentrace pozornosti na určitý objekt. Pozornost má samovolnou tendenci k přepojování a při dlouhodobých cyklických činnostech, k nimž patří plavání, cyklistika i běh, je udržení pozornosti prvořadým problémem. Ať už se týká udržení správné techniky, nebo toho, že nevjedete do díry v silnici. Z poznatků o fungování mozku vyplívá, že stálost pozornosti po dlouhý čas lze udržet pouze přepojováním pozornosti v rámci téže činnosti. Pro plavce by to znamenalo věnovat pozornost střídavě určitým aspektům techniky: začátek záběru, rotace ramen, pohyb nohou... Souvisí to také s naučenou schopností sportovce vnímat části vlastního těla, rozlišovat jemné změny v intenzitě záběru...

     

    Roztržitost

    Roztržitost jako rozptýlenost pozornosti je opakem stálosti pozornosti, brání koncentraci. Ve sportu je zpravidla podmíněna aktuálním psychickým stavem, ať už je to roztržitost při předstartovních stavech, kdy místo aby jsme se soustředili na start, celou mysl nám "zabírá" například obava z neúspěchu, nebo roztržitost způsobená silnou únavou, která tlumí procesy soustředění v našem mozku.

    Pro praxi má velký význam studium činitelů, kteří pozornost ovlivňují. Dělí se na vnitřní a vnější. K vnitřním patří tělesný stav (únava působí negativně, rozcvičení pozitivně), duševní stav ( například vztek snižuje rozsah a zvyšuje stálost, strach blokuje rozdělení pozornosti) a motivační faktory (zájem). K vnějším patří všechno to, co může upoutat náš zájem svou silou, novostí, změnou či kontrastem - to naši pozornost zaměřenou určitým směrem snižuje. Pozornost zvyšuje existence automatismů a určitých nacvičených posloupností činností (například automatické rozcvičování před startem, svlékání, omytí obličeje...).

     

    Reakční čas

    Schopnost rychle reagovat na signál je důležitou součástí účinného startovního skoku. Pro plavce možná ne tou nejdůležitější, protože velmi záleží na úrovni techniky, výbušné síly a schoplnosti "proplouvat" vodou, ale...

    Doba reakce velkých motorických oblastí (zapojovaných právě do startovního skoku) na akustický signál se u sportovců pohybuje mezi 0,13 a 1,26 s. Možnost zlepšení je (pro velkou genetickou podmíněnost této schopnosti) asi 15%. Stojí přibližně 0,15 s za to? (A matematika nám říká, že čím hůř na tom jsme, tím víc se můžeme zlepšit.)

    Nechme polemiky a podívejme se, co o reakčním čase říká sportovní psychologie: Reakce je definována jako vědomá pohybová odpověď na podnět, který sportovec očekává a na nějž je připraven odpovědět určitým způsobem. Základem startovního skoku je takzvaná jednoduchá reakce (plavec nemusí navíc volit způsob reakce). Reakční čas se tedy skládá ze tří částí: z doby, za jakou jsme schopni zaznamenat signál - závisí na citlivosti receptorů a na síle a druhu podnětu (nejkratší je reakce na dotyk, při optickém signálu nejrychleji reagujeme na žlutou a červenou barvu). Z doby, za jakou dojde k jeho zpracování v centrální nervové soustavě a z doby, za jakou svaly provedou pohyb. Reakci zrychluje předsignál, např. "na místa," optimální oddálení předsignálu od výkonného signálu, výstřelu, je asi 3 sekundy (námět k zamyšlení pro startéry). Doba reakce závisí na schopnosti koncentrace pozornosti (to znamená na všech činitelích zmíněných v odstavci o roztržitosti) a podle posledních výzkumů také na biorytmech.

    Zajímavé je, že rychlost reakce obecně nesouvisí s ostatními druhy rychlosti. Existují jedinci s dobrou reakční schopností, avšak v rychlosti pohybů pomalejší a naopak.

     

    Jak rozvíjet rychlost reakce

    Především je nutné uvědomit si dvě věci: Za prvé, senzitivní období pro rozvoj rychlostních schopností, i rychlosti reakce, je mezi 10 až 14 lety. V této době lze mnohé zlepšit, ale bohužel i mnohé zanedbat. Za druhé, zatím nebyl prokázán přenos mezi různými druhy reakcí (například mezi nízkým atletickým startem a plaveckým startovním skokem), takže rychlejší reakci při startovním skoku je nejlepší rozvíjet tréninkem startovního skoku.

    K rozvoji rychlosti reakce se využívá metody opakování, analytické metody a tzv. senzotické metody.

    Metoda opakování znamená vytváření různých situací, v nichž se požaduje co nejrychlejší reagování na určitý signál. Může jít o reakci na očekávaný nebo neočekávaný podnět, na podnět optický (světlo, pohyb, změna situace), akustický (výstřel, tlesknutí, písknutí, slovo ve větě...), taktilní (dotek). Doporučuje se podněty střídat a postupovat od jednoduchých ke složitějším.

    Analytická metoda předpokládá rozdělení pohybu na části a jejich oddělené stimulování: Například nejdříve rozvíjíme reakci paží ve stoji na místě, rychlý odraz nohama, rychlé narovnání trupu...

    Senzorická metoda je založena na poznatcích o úzkém vztahu rychlosti reakce ke schopnosti vnímat a rozlišovat setiny sekundy. Podle některých zkušeností lze záměrným rozvojem této schopnosti rychlost reakce zlepšit. Princip metody lze popsat zhruba takto:

    1. Při úkolu maximálně rychle reagovat oznamuje trenér dosažený čas reakce.

    2. Při stejném úkolu se trenér dotazuje sportovce na dosažený čas a uvedená hodnota se srovnává s naměřeným časem.

    3. Pro každý následující pokus se předem stanoví požadovaná doba reakce s cílem tohoto času dosáhnout. Zadávný čas se obměňuje.

    V plavání je pro aplikaci této metody potřeba odrazová deska měřící dobu reakce.

     

    Pokud jste se po přečtení tohoto článku rozhodli, že se pokusíte o zlepšení startovní reakce, trénujte, uplatněte svoji fantazii ve vymýšlení startovních signálů, na závody se dobře vyspěte, koncentrujte se na startu a 3 sekundy před ním už mějte v mysli jediné: teď plavu pro vítězství!

     

    (Prameny: CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha: Olympia, 1991 a MACÁK, I., HOŠEK, V. Psychologie tělesné výchovy a sportu. Praha: SPN, 1989)

    CarollinumBotanicusZlaté ručičkyVertigoSaminaAteliér ImpalaSTYLEnew.czRestaurace Historie Atletika t‡bor Diplomatick‡ akademie fitoneacademy jeunesse uchuranu atp martin vojacek fajnviktoria skola treneru